Knižní recenze - Uncanny X-Men: Druhá Generace

Tentokrát si dáme jedno hodně velké retro. Ano, po moderním komiksu se vrhneme na tento historický příběh. Abych se sám přiznal, tak jsem se rozhodoval, jestli bude recenze na X-Men: Soumrak Mutantů a nebo zrovna tenhle komiks. Nakonec jsem zvolil Uncanny X-Men, protože co jsem slyšel, tak Soumrak Mutantů není žádná sláva. Proto na něj bude recenze až o hodně později. Teď bychom se ale měli vrhnout na tento povedený komiks.

Příběh:

Celý příběh je dosti prostý. Jelikož všichni X-Meni první generace (Cyclops, Jean Grey, Iceman, Angel, Beast) kromě Cyclopse byli uvězněni na ostrově jménem Krakoa, vyhledal si Professor X několik nových studentů k tomu, aby mu pomohli staré X-Meny zachránit. Samozřejmě, Cyclops se do záchranné akce taky přidal. Nemusím ani říkat, jestli se jim to podaří, protože někteří z vás už si představují, jak by byla knížka krátká. Poté, co jsou staří X-Meni zachráněni, se celý příběh pak točí jenom kolem druhých X-Menů. A šablona těch příběhů je už ve zbytku úplně stejná. Ve zkratce se někde objeví nějaký padouch, ten začne škodit a naši hrdinové se toho padoucha snaží zastavit. Ano, pro někoho to může být stereotypní, pro mě to ale jaksi stereotypní nebylo. Nevím prostě proč.

Samozřejmě, jako obvykle platí, že pokud máte načteno něco z minulosti X-Menů, tak máte lepší zážitek. Nebojte ale, sami autoři vám do komiksu vždycky dají hvězdičku k danému dialogu, který mluví o minulosti k nějakému konkrétnímu příběhu, a pak vám předloží v nějakém panelu rámeček, kde vám říkají, o jakém komiksu se mluví. To znamená, že pokud byste si chtěli přečíst něco, co se stalo v minulosti, klidně můžete. Ale jenom tehdy, pokud ty komiksy půjdou sehnat, protože už je to hodně velká doba od jejich vzniku. A navíc, tato knížka se dobře hodí k příběhu Uncanny X-Men: Dark Phoenix (na který bude taky recenze), protože vám ukáže jeden důležitý zvrat, který se k příběhu samotnému hodí. Tohle je velké plus, protože teď se nováčci aspoň budou orientovat.

Postavy:

U postav se rozepíšu na hodně dlouho, protože tu bylo tolik postav, které byly zajímavé. A nebyli jenom zajímaví hrdinové, ale i záporáci. Já začnu těmi klaďasy, kterých tu je hodně. Popíšu tu všechny X-Meny z druhé generace už kvůli jejich dobře napsaným postavám. Dohromady jich je sedm. U všech postav se mi zdálo, že se nechovají jako hlupáci a že jsou u nich výrazné jejich emoce. A i ty vztahy mezi postavami fungují. Dokonce jsem si při čtení dokázal ke každé kladné postavě udělat názor, což bylo zajímavé.

Nejdříve se vrhneme na postavu nejvíce milovanou fanoušky. Ano, tou postavou je Wolverine. Wolverine je zde jako postava celkem zajímavá na to, že tenhle komiks je hodně starý. Logan zde je podobný jako v dnešní době, ale jde vidět, že v té době ještě více hláškoval. Navíc, v jednom z příběhů řekne jednu v nejlepších hlášek, kterou jste mohli kdy slyšet. O tom vám ale řeknu později. Odpovím vám na to, jestli tu Wolverina uvidíte i bez masky v civilu. Ano, uvidíte. Takže fanoušci této postavy budou šťastní. Navíc, v jednom z příběhů ho uvidíte i bez trička, takže fanoušci opět můžou šílet. Jinak, nečekejte, že tu budou panely s Wolverinem, kde třeba někoho zabíjí (pokud tedy nepočítáme rozsekání Sentinelů) nebo kde bude téct krev. Čekejte ale, že zde si bude dovolovat na ostatní.

Pak tu máme další známou postavu. Storm. U té mi přišlo, že jsem k ní neměl moc velký vztah. Už z toho důvodu, že se spíše ukazovala dialogově. Samozřejmě, ukázala i své schopnosti, ale mě přišlo, že zde nebyla tak mocná, jak v moderních komiksech. Musím uznat, že její původ je převyprávěn dobře (mimochodem, další plus pro příběh je ten, že všechny mutanty z druhé generace vám příběh už na začátku představí). Další postavou je Colossus. Ten tu byl spíše dělán pro účely akce, protože akce s ním fungovala. Jeho dialogy byly podle mě takové neutrální. Nebyly špatné, ale že by mě oslnily se říct nedá. Myslím si, že když někde využil svou ruskou mluvu (například řekl někomu soudruhu), tak ty dialogy se mi líbily. A líbil se mi zde i ten romantický trojúhelník mezi ním, Storm a Nightcrawlerem (k Nightcrawlerovi se ještě dostaneme). Tohle zde jaksi fungovalo. A opět zde byl dobře vysvětlen jeho příběh. A potěšilo mě i to, že když měl přijít k X-Menům, tak se musel kvůli vztahu k rodičům rozhodnout, jestli půjde nebo ne. To mi přišel jako hezký panel v tomto komiksu. Poslední známou postavou zde je Nightcrawler. Ten se mi líbil zejména kvůli tomu, že zde byl nahláškovaný. Navíc, ty jeho schopnosti byly využity dobře v tomto příběhu a opět zde fungovaly jeho vztahy k ostatním. Podle mě jedna z nejlepších postav tohoto komiksu.

Teď se ale dostáváme ke třem méně známým postávám. Těmi postavami jsou Banshee, Thunderbird a Sunfire. Začněme Bansheem, který zde byl opět výborná postava. Byl zde napsán tak dobře, že se mi líbil jak dialogově, tak i akčně. Akce s ním je totiž povedená a i hlášky jsou zajímavé. Jeho mluva je z celého komiksu nejunikátnější a nejzajímavější. Dám příklad jeho mluvy. Třeba místo slova chlapče říká chalan, což je hodně zajímavé, protože jsem nikdy neviděl postavu v komiksu z Ameriky, která by řekla slovenské slovo. Nebo třeba taktéž místo pomůžu říká helfnu a podobně. Zdá se, že za jeho vynikající mluvu může částečně český překlad. Podle mě jedna z dalších nejlepších postav komiksu. Dál zde máme Thunderbirda. Ten je zde spíše opět pro akci a má drsné hlášky. Dokonce se v tom komiksu hádá s Cyclopsem a pří jednom z příběhu se s ním stane jeden moment, který byl podle mě zajímavý. A pak zde máme tu nejvíce zbytečnou postavu komiksu. Tou je Sunfire. Podle mě největší hlupák komiksu. Celou dobu si dovoluje na Nightcrawlera, moc tam ani nebojuje (jenom na některých panelech) a musím vám prozradit (kvůli tomu, jak je hloupý), že ho uvidíte jen na začátku. A to vše. On normálně hned po asi dvou číslech odejde a říká, že ať ho už nehledají a nechtějí od něj pomoci. K této postavě si spíše vytvoříte negativní vztah.

A teď se vrhneme ještě na další mutanty. Bude zde Cyclops, který bude vést druhý tým a ano, jeho postava zde fungovala. Jeho emoce jsou čisté a při jednom příběhu mu záleží na jedné osobě kvůli tomu, aby se ji nic nestalo. Nebudu říkat jaké. Dále je tu Professor X. Tohle je neutrální postava. Prostě je úplně stejný stejně jako všude, jenom zde v příběhu má noční můry, které byly nakresleny a udělány dobře. A taky zde občas promluví s Moirou McTargetovou, která je v tomto příběhu nová hospodyně pro X-Meny. Pak tu je ještě původní tým, u kterého se nebudu moc zdržovat, protože ten tu na moc dlouho nebude. Spíš se zaměřím jenom na jednu členku toho týmu. Jean Grey. Její vztah s Cyclopsem hezky funguje v tomto příběhu a díky jednomu zvratu bude její postava pozměněna.

Teď se vrhněme na záporáky, kterých tu bylo celkem dost. Už v prvním příběhu zde máme ostrov Krakoa (ano, sám ostrov je oživlý), který bude proti X-Menům bojovat. Dále zde je Hrabě Nefaria, což je méně známý nepřítel Iron Mana, který se zde postaví X-Menům se svými vojáky jménem Ani-Meni (ano, jak zajímavý název, že ?). V dalším příběhu je zde démon Kierrok snažící se získat duše všech ostatních mutantů, protože ho probudil ze spánku omylem Cyclops. Poté zde je Eric the Red, který ovládl mysl Havoka a Polaris, kteří díky němu začali dělat zločin všude kolem. Jako obvykle tu jsou samozřejmě Sentinelové a s ním i Steven Lang (nepleťte si se Scottem Langem, protože to jsou dve odlišné postavy), který podle plánů Bolivara Traska - stvořitele Sentinelů, vytvořil nové Sentinely, kteří už ale nejsou takoví, jako ti původní. Na konci zde máme příběh s Black Tomem Cassidym a jeho pomocníkem Juggernautem.

Řeknu své názory na jednotlivé zločince. Krakoa podle mě byl nakreslen výborně, ale z nějakého důvodu mě nebavilo číst ten jeho příběh. Možná to bylo díky tomu, že jsem byl při jeho čtení unavený. Hrabě Nefaria se jako záporák povedl. Ano, není to sice jako záporná postava nic extra, ale mě se prostě líbil. Možná kvůli tomu, jak měl vše vymyšlené a jak měl kontrolu nad Ani-Meny (při neúspěchu jim nadával a tak dále). Co se těch týká, tak ti byli dá se říci zvláštní. Nebyli moc výzvou pro X-Meny a někteří nevypadali moc dobře. Kierrok vypadal zajímavě v příběhu samotném. Sice to není moc známý záporák, ale byl nakreslen zajímavě a nebyl špatný. Jinak, v tomto příběhu s Kierrokem řekne podle mě jednu z nejlepších hlášek. Zde vám ji napíšu:

Svatá sexbombo, co má tohle bejt?

Komu se ta hláška taky líbí, tak ať napíše. Eric jakožto záporák mě nějakým způsobem nezaujal. V podstatě ovládne dvě kladné postavy na to, aby za něj udělaly jeho práci. Jako on taky bojoval s Colossusem a Nightcrawlerem, ale pak si bude muset nechat pomoct od Havoka a Polaris. Designově je výborný, ale jaksi nevím prostě. A co se týká Havoka a Polaris, tak to byly celkem dobře udělané postavy. Sentinelové jsou prostě klasicky Sentinelové, jak mají být. Akorát zde mluví a mají více vyjadřování jako robot. Tohle se u těch moderních Sentinelů neobjevuje. V moderních komiksech spíše nemluví. A Steven Lang mě ze začátku moc nezaujal a nezajímal jsem se o něj, ale poté, co začal mít pod kontrolou ty Sentinely, tak se mi začal líbit vice. Nakonec jsem si ho celkem oblíbil. A v neposlední řadě Black Tom a Juggernaut. Mě přijde, že zrovna tento příběh je z celé této knížky nejlepší. Podle mě akce tam byla povedená, vztahy taky a byl zde i jeden super moment s Colossusem a Wolverinem, o kterém vám taky řeknu. Jediné, co tam nebylo moc dobré, tak byl konec, který se tváří až moc otevřeně a říkáte si, že ještě nějaká čísla navíc by se tam určitě hodila. Vraťme se ale k záporným postavám. Juggernaut podle mě v tom příběhu fungoval. Byl silný a byl prostě zajímavý. Black na tom byl taky podobně a mně přijde, že byl podobný jako Hrabě Nefaria. Měl prostě taky vše promyšleno a byl zajímavě udělaný.

Kresba:

Kresba v tomto příběhu je klasická kvůli tomu, jaké to je retro. Nečekejte podle obálky knížky, že komiks bude mít takový styl kresby, jako v komiksu. To je pouze předělávka obálky, kterou zde najdete. Já osobně si myslím, že to bylo nakresleno dobře a určitě se to povedlo.

Nejlepší část knížky:

V této knize bylo překvapivě několik momentů, které se mi hodně líbily. Ať už to byl trénink X-Menů, souboj s Kierrokem, moment s Jean Greyovou na konci příběhu se Sentinely a další. Knížka má prostě několik úžasných částí. Bohužel já tu musím dát jen jednu. Zde dám tedy část u posledního příběhu. Wolverine totiž v tomto příběhu při bitvě začne nazývat Storm buchta a to Colossuse naštve a odhodí Wolverina do dálky. Nebudu ale říkat konkrétně kam. To uvidíte sami.

Shrnutí:

Uncanny X-Men: Druhá Generace je povedený retro komiks, který by si měli fanoušci X-Menů koupit. Seznámíte se přece jenom se záporáky a hrdiny, které neznáte. Příběhy sice mají jednu stejnou šablonu, o čemž jsem tu už mluvil, ale stále si myslím, že příběhy nejsou špatné. Hlavně poslední se nejvíce povedl. Vztahy v této knize fungují a musím je vychválit, protože na to jaké je to retro se autorům podařilo tohle udělat perfektně. Kresba se mi líbila už kvůli její klasičnosti. Samozřejmě, jsou tu i chyby, například konec nebo postava Sunfira, ale to jsou jenom drobnosti. Chris Claremont (autor tohoto příběhu) je prostě borec a vymyslel to úžasně. Už se těším na Uncanny X-Men: Dark Phoenix, který je taky od něj, tudíž zaručená kvalita.

Dávám proto Claremontovi 5/5, tudíž známku vynikající. Rozmýšlel jsem, jestli dám 4/5 nebo 5/5, ale nakonec jsem dal 5/5, protože přece jenom si to tento autor zaslouží.